PIDServis – München

München

(Jiné zprávy)

Aktualizace:

15.07.2011

S populací kolem 1,35 milionu obyvatel je největším a také hlavním městem Bavorska a třetím největším městem Německa (po Berlínu a Hamburku). V aglomeraci Mnichova žije přes 2,6 milionu obyvatel. Leži v podhůří Alp na řece Isar.

Železniční doprava dálková

Mnichov je dobře připojen na mezinárodní síť železnic. Je odsud přímé spojení i v noci do německých a evropských velkoměst. Vedle hlavního nádraží jsou zde jiná důležitá nádraží jako například Pasing nebo Ostbahnhof. Z Mnichova vedou následující železniční linky (TGV směr Paříž, RailJet směr Vídeň a Budapešť, EuroCity směr Curych a Verona, InterCity-Express směr Berlín, Hamburk, Frankfurt, Lipsko, Norimberk a Amsterdam). Noční vlaky jezdí ve směru Řím, Amsterdam, Paříž, Brémy, Hamburk, Berlín, Vídeň, Budapešť, Záhřeb, Kodaň, Varšava, Minsk nebo Moskva. Nejfrekventovanějšími dálkovými vlaky jsou linka ICE 25 směr Nürnberg, Hannover, Hamburg, linka ICE 28 směr Nürnberg, Leipzig, Berlin, Hamburg a linka IC 41 směr Nürnberg, Frankfurt, Köln, Duisburg a Essen. Všechny tři uvedené linky jezdí v taktu každou hodinu. Spojení městskou a příměstskou dopravou na hlavní nádraží je zajištěno sedmi linkami S-Bahnu a čtyřmi linkami U-Bahnu (metra).

Autobusová doprava dálková

Centrální autobusové nádraží v Mnichově je důležitým dopravním uzlem autobusů v německé i mezinárodní dopravě. Nová budova nádraží je u stanice S-Bahnu Hackerbrücke u stejnojmenného mostu přes železnici a byla otevřena 11. září 2009. Ideální je, že je jen jednu stanici S-bahnu od Hlavního nádraží. Díky S-Bahnu je také odsud přímé spojení i do mnichovského okolí a také na letiště.

Letecká doprava

Mnichovské letiště leží 28,5 kilometru severovýchodně od Mnichova. Do provozu bylo dáno 17. května 1992. Počítá se mezi největší letecké křižovatky Evropy (kolem 100 leteckých společností, 230 směrů, do 70 zemí). Linkami S1 a S8 je připojeno k městu. Přes den jezdí vlaky obou linek po 20ti minutách. Každá jede ale jinudy, nicméně ze společných stanic v Mnichově se jezdí po cca 10ti minutách. Vlaky nejezdí v noci od 2 do 4 hodin. Jízdní doba je kolem 40 minut. Plánuje se výstavba rychlejší tratě.

Městská a příměstská doprava

V Mnichově a okolí funguje MVV (Münchner Verkehrs- und Tarifverbund GmbH). Tato společnost (dopravní svaz) koordinuje dopravce veřejné regionální dopravy, plánuje dopravu, tarif a má na starosti propagaci. V roce 2009 měl MVV 620 milionů zákazníků. Každý obyvatel regionu absolvoval průměrně již 232 jízd. Již v 50. letech probíhala vysoká individualizace dopravy. V roce 1965 se začalo stavět metro a v roce 1967 S-Bahn (povrchové příměstské metro). Bylo potřeba vytvořit jednotný tarifní systém. V roce 1971 byla zřízena společnost MVV Německými drahami a městem Mnichovem (každý s podílem 50%). O rok později začala integrovaná doprava Mnichova fungovat (S-Bahn, U-Bahn, tramvaje, autobusy městské i příměstské regionální). V roce 2001 založena společnost MVG (Münchner Verkehrsgesellschaft), tedy jakýsi Mnichovský dopravní podnik, který provozuje metro, tramvaje a městské autobusy v systému MVV. Integrovaná doprava MVV zaujímá kromě Mnichova okolní okresy Dachau, Ebersberg, Erding, Freising, Fürstenfeldbruck, Starnberg a část okresů Bad Tölz-Wolfratshausen Landsberg a Miesbach. V oblasti žije 2,663 milionů obyvatel.

S-Bahn:

Vedle metra (U-Bahn) je nejdůležitějším dopravním prostředkem v Mnichově a okolí. Provozuje ho společnost Deutsche Bahn Regio Bayern a je samozřejmě součástí MVV. Provoz byl zahájen v roce 1972 při letních olympijských hrách, když se zelektrifikovala místní trať a zprovoznil tunel z hlavního na východní nádraží přes historické centrum. Síť obsahuje sedm hlavních linek (S1,2,3,4,6,7,8) a dvě doplňkové linky S20 a S27, které nevedou hlavním tunelem (Stammstreckentunnel). Dále jezdí diseleová linka A Ludwig-Thoma-Bahn. Interval všech linek je 20 minut. Na spoustě hlavních úsesích jezdí vlaky po 10ti minutách. V hlavním úseku v centru jezdí vlaky ve špičce po 2 minutách, mimo špičky po 2-4 minutách. Provoz stojí zhruba v době od 1:30 do 5:00 hodin, kromě páteční a sobotní noci kdy se jezdí až do 2:30 hodin, ale intervaly už nejsou tak krátké tuto dobu. Vozový park S-Bahnu je jednolitý plný vozů řady ET 423 vyráběných v letech 1998 až 2007.

U-Bahn:

Mnichovské metro je provozováno mnichovským dopravním podnikem MVG, což je dceřiná společnost Stadtwerke Münchnen (městské podniky). Jezdí tu 6 linek, je tu 100 stanic a 588 vozů (většinou šest vozů tvoří jednu soupravu, mohou být ale tvořeny také dvou- nebo čtyřvozové). Síť je dlouhá 103,1 km. Vozy jsou tří řad (A, B a C). Provoz byl zahájen v říjnu 1971. Nejvyšší rychlost je 80 km/h. Metro má defacto stejný rozsah provozu jako S-Bahn. Linky U5 a U6 jsou prakticky celé v tunelu. Na všech linkách je interval 10 minut, ve špičkách 5 minut, ve slabých obdobích 20 minut nebo méně. Nejnovějším úsekem je na lince U3 úsek Olympia-Einkaufszentrum – Moosach otevřený v prosinci 2010. Vozový park je složen ze tří typů, řada A vyrobená v letech 1970-83 (dodnes jezdí cca 30 souprav), dále řada B z let 1987-95 (asi 10 souprav) a nejnovější řada C francouzské výroby z let 2000-05 (18 souprav).

Tramvaje:

Mnichovskou tramvajovou síť provozuje společnost MVG a je součástí MVV. V síti jezdí 11 denních a 4 noční linky. Síť je velká 75 km a je na ní 155 zastávek (z toho 113 je obsluhováno i v noci). Jezdí po ní 95 vlaků řad P, R2.2, R3.3 a S1.4. Jedna trať vede dokonce za město, do obce Grünwald na jih od Mnichova. Linky jezdí většinou v intervalu 10 minut. Noční linky jezdí jednou za hodinu, v pátek a sobotu po půl hodině. Nejstarších tramvají typu P jezdí po městě posledních 6 vozů (z let 1967-68), dále mají 3 vozy typu R1 z let 1990-91, 70 vozů typu R2 z let 1994-97, 20 vozů typu R3 z let 1999-2001 a 4 vozy typu S1 z let 2008-09.

Autobusy:

Mnichovská autobusová síť činí 66 denních a 9 nočních autobusových linek o délce 457 kilometrů a s 916 zastávkami. Vozový park se skládá ze tří midibusů, 182 standardních autobusů a 246 kloubových autobusů. Ve městě se nachází 23 km buspruhů. Po metru, S-Bahnu a tramvajích je to další důležitá část mnichovské městské dopravy. V roce 2010 přepravili mnichovské autobusy 175 milionů cestujících. V říjnu 2002 se začalo pracovat na projektu „TopBus“ jako nové koncepci vnitroměstské autobusové sítě. Potřeba bylo harmonizovat takty, zjednodušit síť autobusových linek, apod. Do provozu byla síť spuštěna v prosinci 2004. Autobusy tak byly rozděleny do tří kategorií: MetroBus, StadtBus a TaxiBus. V síti bylo více zastávek, pravidelné intervaly a nový systém číslování linek. Pravidelné intervaly ladí s intervaly linek metra, tramvají a S-Bahnu. Metrobusy jsou označeny dvoucifernými čísly, stadtbusy trojcifernými a taxibusy jsou pouze formou jedné linky ve večerním provozu. V provozu je 11 metrobusů a 55 stadtbusů, jezdí přes 916 zastávek po 457 kilometrech. Metrobusy jsou označeny čísly 50 – 60. Jezdí po celý den a denně v intervalu 10 minut, večer 20 minut, výhradně v kloubových autobusech. Úkolem metrobusů je propojit městské části, dopravní uzly a obchodní centra a tangenciálně doplńovat síť metra a tramvají. Většina autobusových linek jsou kategorie StadtBus-Linien. Jezdí v týdnu po 10 nebo 20 minutách, část linek také v kloubových autobusech. Linky 130-159 jsou tangenciální linky, linky 160-169 jezdí na západě města, 170-179 na severu, 180-189 na severovýchodě a 190-199 na jihovýchodě. Je tu pak muzejní linka 100. Čísla 101-106 a 112-127 jsou rezervována pro náhradní dopravu za metro a tramvaje. V noci během týdne jezdí tři noční autobusové linky v hodinovém taktu. V letech 1948 až 1966 jezdily v Mnichově také trolejbusy. Jednalo se o cca 20 km dlouhou linku v trase Romanplatz – Wolfratshauser Strasse. Regionální autobusové linky v rámci MVV tvoří síť dlouhou 4289 kilometrů po které jezdí 459 autobusů. Od září 2008 jezdí na lince 210 v trase Neuperlach Süd – Ottobrunn hybridní autobus Solaris Urbino 18. V rámci MVV jezdí asi 50 soukromých autobusových dopravců.

Regionální železnice:

Součástí MVV jsou také regionální vlaky, které mají dálkovější charakter než S-Bahn, přesto jsou plně integrovány, protože nejsou součástí sítě dálkových německých vlaků. Jedná se o vlaky kategorie RB a RE společnosti DB a občas také vlaky soukromých železničních dopravců, jezdí se po tratích směr Freising, Marzling, Langenbach, Moosburg (ALEX), trať směr Dachau, Petershausen, trať směr Mammendorf, Haspelmoor a Althegnenberg, trať směr Geltendorf, dále trať směr Tutzing, trať směr Harras, Siemenswerke, Solln, Deisenhofen, Otterfing a Holzkirchen (BOB), dále trať z Holzkirchenu do Kreuzstrasse, dále trať do Grafingu a Asslingu, trať směr Grafing, Ebersberg, Steinhöring a Tulling a trať směr Markt Schwaben.