PIDServis
Navigace
Vyhledávání
Rozšířené hledání
Počítadlo

Berlin (srpen 2010)

(Jiné zprávy)

Aktualizace:  12.09.2010

Berlin

Berlín je městem a zároveň spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v Evropě. Leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsok (Brandenburg). Městem protéká řeká Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6% celkové plochy, mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9% celkové plochy). Průměrná výška nad mořem je 34 m. Největším bodem je Teufelsberg (115m), jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů. Vzdálenost Berlín - Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut. Berlín jako německé hlavní město má vybudovanou rozsáhlou dopravní infrastrukturu, sloužící jak městské, tak i dálkové dopravě.

Doprava v Berlíně

Silniční doprava: Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh, vnitří okruh byl plánován, vznikl však jen v západní části města a v blízké budoucnosti zřejmě dobudování realizováno nebude. Město má díky poválečné přestavbě mnoho širokých, rovných a dlouhých ulic, což do jisté míry eliminuje dopravní zácpy.

Železniční doprava: I železniční spojení je uspokojivé, do města vede mnoho rychlíkových spojů a též i linek ICE (z/do Prahy denně šest rychlíků Eurocity v 2-hodinových intervalech). S dálkovou železniční dopravou je do značné míry propojen S-Bahn, berlínský systém městské železnice. Do roku 2006 zde bylo vždy mnoho nádraží, ale dominující hlavní, ústřední nádraží nikdy neexistovalo. Železniční spojení s německými městy a oblastmi přejímalo vždy více nádraží, která obstarávala spojení paprskovitě různými směry (a byla spolu spojena městskou dráhou S-Bahn). Během rozdělení města v jistém smyslu roli hlavního nádraží převzalo nádraží Berlin Zoologischer Garten v Západním Berlíně a Ostbahnhof ve Východním Berlíně. Dnes tyto nádraží slouží pouze městské a regionální dopravě. Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlínské hlavní nádraží je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.

Letecká doprava: Berlín momentálně disponuje třemi letišti: Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, ležíí uvnitř města, Tempelhof, fungovalo do roku 2008, také Tegel má být v budoucnosti uzavřeno ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které má být rozšířeno.

Městská doprava: Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy, po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě. Stadtschnellbahn (S-Bahn, městská rychlodráha) sahá daleko za městské hranice (délka všech tratí 329 km, 164 stanic, z toho 32 na území Braniborska). S-Bahn tvoří též i okruh kolem celého centra města. Metro (částečně nadzemní) - délka sítě 144 km, 170 stanic. Tramvaje - především v bývalých východních obvodech města (délka sítě 187 km, 377 zastávek). Autobusové linky (délka 1271 km, 2730 zastávek). Hlavním dopravcem je společnost BVG, ve všech dopravních prostředcích platí jeden tarifní systém. Trolejbusová doprava byla v provozu v západním Berlíně v letech 1933 - 1965 a ve východním Berlíně v letech 1951 - 1973.

V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě další dvě osoby, jezdí zejména v centru( mimo zimních měsíců).

Berliner Verkehrsbetriebe je hlavním provozovatelem dopravy na území Berlína (BVG). Zajišťuje provoz metra, tramvají, S-Bahnu, autobusů a trochu lodních linek. Současný dopravce vznikl roku 1992 spojení východního a západního dopravního podniku. Původ společnosti sahá až do roku 1929, kdy byly lsoučeny mnohé soukromé dopravní firmy v jeden městský monopol. Charakteristickým rysem dopravce je žlutá barva, ve které mají nátěr téměř všechna vozidla.

S-Bahn: Nejstarší S-Bahn v Německu. Jeho síť měří 331 km a zahrnuje 166 stanic. Roční počet přepravených cestujících od sjednocení pravidelně stoupá a v roce 2006 dosáhl 375 milionů. S-Bahn provozuje společnost S-Bahn Berlin, která je 100% vlastnictvím Deutsche Bahn. Přesto není zcela svázán s tarifním systémem DB. V současné době je v provozu 15 linek. Číslování linek je v protikladu k berlínské podzemní dráze (U-Bahn) velmi flexibilní. Nezřídka mění linky své trasy. Obecně jsou všechny linky v provozu přibližně od 4 do 1 h v dvacetiminutovém intervalu, ve špičce většinou zkracovaném na desetiminutový. Pouze jednokolejný úsek Strausberg - Strausberg Nord je provozován ve 40-minutovém taktu. Od roku 2003 je v nocích z pátku na sobotu zaveden provoz v 30-minutovém, resp. na okružních linkách v 15-minutovém intervalu.

U-Bahn: Metro v Berlíně představuje páteř zdejší mhd. Tvoří jej celkem 9 linek, z nichž historie některých je více než 100 let dlouhá. První vlaky vyjely do Berlínského podzemí v roce 1902. Jako znak celého systému se používá bílé písmeno U na modrém čtverhranném poli. V metru dnes funguje celkem 173 stanic (9. největší síť podle počtu stanic), délka sítě dosahuje 145,5 km (což je například více než délka pražské tramvajové sítě). Slouží 9 linek označovaných U1 - U9, nejdelší z nich je U7 (32 km, 40 stanic) a nejkratší U5 (2 km, 3 stanice). Metro jezdí v intervalech od 2 (špička) do 15 minut (na některých linkách noční provoz). Systému slouží mnoho dep a čtyři dílny.

Tramvaje: Berlín obsluhuje rozsáhlá tramvajová síť. Jedná se o nejrozsáhlejší a jednu z nejstarších sítí v zemi, její délka činí 190,4 km, cestujícím slouží dohromady 380 zastávek. Provozovatelem je BVG, kteý ji spravuje již od svého založení v roce 1929. Již od roku 1865 existovala v Berlíně koňka. Tu začala postupně nahrazovat elektrická tramvaj, první trať otevřena 1881. Začaly se budovat nové tratě soukromými dopravci. V meziválečném období tak vznikla ohromná sítě (podle dnešních měřítek by byla největší na světě a předstihla by i dnes nejrozsáhlejší Petrohradskou, a to hned více než dvojnásobně). Berlíňanům tehdy sloužilo 630 km kolejí, kde fungovalo celkem 93 linek, které ročně přepravily přes 900 milionů cestujících. Celkem bylo v Berlíně okolo 4 000 tramvají, v tramvajové dopravě pracovalo kolem 14 000 lidí. Některé tratě byly úzkorozchodné (1000 mm), některé měly rozchod normální. Revolucí se stal rok 1929, kdy město sjednotilo všechny dopravce, ustanovilo současný dopravní podnik BVG. I tento stav netrval dlouho, druhá světová válka, která navždy změnila tvář německé metropole, též zničila i velkou část dopravní infrastruktury, a to i včetně té tramvajové. Její obnova probíhala zcela revolučním tempem, již 20.května 1945 se objevily první linky v provozu a do roku 1945 již fungovalo 328 km sítě. Od 1. srpna 1949 byl dopravní podnik rozdělen a to podle tehdejších hranic okupační správy, připravovala se půda pro vznik východní a západní berlínské zcela oddělené tramvajové sítě. Východ tehdy provozoval 13 linek, západ 36. 14. října 1950 se rozrostla tramvajová síť ze Západního Berlína přes hranice do Braniborska, které však bylo již pod sovětskou správou. Tato situace se objevila jako problematická, a tak od 15. ledna 1953 byly tyto tratě zkráceny zpět k hranicím. Fyzicky byla síť nakonec rozdělena samozřejmě zdí, a to od roku 1961 (do té doby byly linky přerušeny, tj. cestující museli přesedat na druhý spoj avšak ještě za stejné jízdné). O 8 let později byl ustanoven dopravce s názvem VBV, který fungoval ve Východním Berlíně až do roku 1992. Zatímco na západě města začaly vliv získávat autobusy a metro (poslední tramvajový úsek tam byl zrušen roku 1967), na východě si tramvajová doprava držela neotřesitelnou pozici. Nová sídliště, která byla díky válečným škodám vybudována i v centru města, obsloužily právě tramvajové linky. Přibývaly tak i nové vozy, pořizovány byly z Československa (jednalo se o tramvaje typů Tatra KT4D a Tatra T6A2). Po znovusjednocení Německa v říjnu 1990 došlo sice k spojení východního a západního berlínského dopravního podniku, ne však tramvajových sítí, jelikož západoberlínská již dávno neexistovala. Díky podpoře tramvajové dopravy jako ekologického druhu mhd s však začínají na západ města koleje navracet - první z tratí vedoucí na území bývalého západního Berlína byla zprovozněna v roce 1995, další se budují. Též se obměňuje vozový park, dodány byly německé nízkopodlažní vozy typu GT6NZ.

Obrázky

Tramvaje typu KT4 jsou v Berlíně nadále samozřejmostí. Žlutý nátěr se zakalenými okny však dokáže ze staré krabice udělat vcelku elegantní tramvaj... jen chybí ta nízkopodlažnost. Metrolinka jak se patří, interval 5 minut, více linek není potřeba.
Metrolinka se už blíží. A už najíždí do zastávky. Uvnitř berlínské tramvaje.
Konečná plná vozů KT4. Interiér berlínských KT4 s berlínskými cestujícími. Berlínský S-Bahn je plnohodnotnou součástí MHD a ne jen napaječ příměstských oblastí.
Náhradní dopravu za metro U3 zajišťovaly tyto stařičké MANy. A šup do nových průchozích souprav metra. Některé stanice metra, jako třeba tato Alexanderplatz, slouží cestujícím již spoustu let, je to vidět.
I tak se dá informovat schématem. Další metrolinka, tentokrát M4. Pěkné výhledy nabízí svezení v přední části dvoupatrového autobusu, samozřejmě z druhého patru.
Naváděcí systém S-Bahnu vás dovede k centrále Deutsche Bahn. Přesunutý zastávkový označník a cestující, co se neradi fotí. Jako každé jiné město je Berlín plný cyklistů.
I autobusy v Berlíně mají svoje metrolinky. Žlutá souprava ve žluté stanici.

Komentáře

Autor: Paes 30.08.2010 01:13:38
Není nejkratší linkou metra náhodou U55?
Autor: PIDServis 30.08.2010 01:44:13
Jo, asi ano. Některé z článků jsem jen předatloval z wikipedie a nekontroloval aktuálnost...
Autor: Ploki 29.07.2011 12:43:45
Předmět: Zlatá Praha
Až uslyším někoho si stěžovat na pražské MHD, především na metro, rovnou mu koupím lístek do Berlína, ať se jede podívat, jak to vypadá a často nefunguje ve velkoměstě. Síť linek U a S je velkolepá, ale v Praze bych nikdy nic podobného nechtěl. Už vím, jaký je rozdíl mezi \"lehkým\" a \"těžkým\" metrem. V Berlíně má většina stanic naprosto minimální rozměry, ve špičce je tam doslova tlačenice hlava na hlavě, především na stanicích v centru nebo přestupních bodech.
Kvalita metra? Už vím, proč se říká \"socka\". Prostředí a způsob je naprosto nesrovnatelný s Prahou. Na sedačkách něco, co připomíná igelitové ubrusy, když se vyjede na povrch, je ve vozech podzemky nedýchatelno (občas i v podzemí), ...
Jinak mají dobrý informační systém, který ukazuje, za jak dlouho přijedou následující spoje (podobně jako u nás na Malostranské, na Barrandově nebo Plzeňské).
A občas se S-Bahn rozjede zcela opačným směrem, že i místní mají vyvalené oči...
Autor: PIDServis 31.07.2011 20:13:19
No tak Berlínské metro v centru je poměrně staré a ne jak v Praze ze 70. let. Všude kde je staré metro ze začátku 20. století tak jsou tam stísněné poměry, protože to tehdy prostě stačilo.

Verze pro tisk | Copyright © 2005–2018 PIDServis